Co se děje v USA, napovídá hodně i o Evropě

Události v USA,  mají svou zákonitost. Latentní rasismus, stále tam přítomný, v tom hraje zcela jistě svoji roli,ale obávám se, že se stává stále víc a víc sekundární příčinou přeměny protestů v pouliční teror.

K napsání blogu, po velmi dlouhé době,  mne dovedl strach. Strach o budoucnost, který má zcela jiné kořeny,než jsou obavy z virové pandemie, z  nezvládnuté migrace, z prokazatelné neschopnosti současných evropský politických lídrů a pod. Mám totiž strach z toho, jaké důsledky pro celou naší euroatlantickou civilizaci má rostoucí a stále prohlubující se příkop vytvořený ztrátou schopnosti vzájemné názorové tolerance, respektu k odlišnosti a postupným ignorováním nástroje, který vymysleli naši předkové k mírovému urovnání společenských i politických rozporů, kterým je demokracie.   Z dalšího vývoje mezilidských vztahů když stále víc a víc lidí využívá, či spíše zneužívá základního principu  demokracie svobodně šířit své názory , k napadání těch, kdo  mají názor odlišný pociťuji nárůst strachu. Jak se názorová diskuze stále víc a víc mění v názorovou diktaturu, kdy chce jedna strana, či druhá strana prosadit své názory silou, tak z toho mám opravdu velký strach, což pramení z toho, že neblahé důsledky silového prosazování názorové jednotnosti jsem v předlistopadové době sám  zažil . 

A tak současné události v USA, které jak se dá důvodně očekávat, se pod nějakou byť zpočátku banální záminkou, projeví  dřív nebo později v Evropě, mne vyburcovaly k napsání následující úvahy,  na níž  očekávám mnohé hodně kritické i či nesouhlasné reakce. Ale vyjadřuji tím svůj pohled na neblahý vývoj v zejména naší civilizaci. 

V USA je očividně a obávám se, že nesmiřitelně, značně názorově, sociálně i kulturně   rozdělená společnost. Všímám si s obavami, že obdobný proces započal už i v Evropě. Hledání nápravy nebude jednoduché, bude-li vůbec možná, ale co vím, bude to proces dlouhodobý a velice bolestivý pro všechny.

Příroda vymyslela  jako nástroj pro nastolení sociální spravedlnosti evoluci. Jedním z produktů evolučního vývoje člověka  je i  sociální nerovnost, která je  podle mne naprosto spravedlivá a byla vždy hlavním motorem pozitivního vývoje v té části lidské pospolitosti, která to respektovala.  Pro mnohé, zejména pro socialisty  to musí znít sice divně, ale pevně věřím, že člověk žije v naprosté většině podle toho, na jakém postavení v  sociálním žebříčku společnosti se nachází a když respektuje fakt, že jen svým úsilím se mu podaří na tomto žebříčku stoupat výš, tak toho dosáhne.  K tomu, aby všichni měli k takovému postupu stejné podmínky, nastolili osvícení lidé v naší civilizaci  demokratický systém.  Fungovalo to  do té doby, dokud socialisté, dříve reprezentováni komunisty a dnes t.zv. liberálními demokraty, do tohoto  násilně nevstoupili a sociální nerovnost nechtěli narovnat uměle.  Což ovšem demokratickými metodami nejde.  Opětovný rozmach socialistické utopie, zejména mezi mladými lidmi,  že sociální rovnosti  lze docílit uměle, to jest politicko mocenskými prostředky,   je podle mne hlavní příčinou velkého průšvihu, který se na celou  euroatlantickou civilizaci nezadržitelně valí.  Jestli se nám nepodaří najít, a to velmi rychle, účinné demokratické prostředky, jakými se dá zabránit dalšímu prohlubování příkopů, které jsme si  mezi sebou vzájemnou netolerancí už vyhloubili, nastanou nám všem opravdu vážné problémy, jejichž konečné důsledky si dnes ani neumíme představit.  První fází jsou protesty vyvolané nějakou událostí, která je u mnoha občanů ospravedlní, druhou fází je anarchie a pouliční teror, no a  po tom vždy následuje diktatura, kterou lidé uvítají po dojmem, že se tak pouliční teror zastaví. Tak toho bych se v Evropě dožít nechtěl.