Dotaz panu Kumar Vishwanathanovi,

zástupci obecně prospěšné společnosti Vzájemné soužití jako názor na přesvědčení, že klienti této "neziskovky" mají automaticky právo na obecní byt. .  

   Vážený pane!

Z informací běžně dostupných (např.  http://hujdus.blog.idnes.cz/c/468012/ubytovny-tady-proste-nechceme.html) , jsem se dověděl , že jste poslal na  radnici Ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky žádost  o zodpovězení sedmi otázek týkajících se ubytoven a sociální situace občanů na nich bydlících.

Text otázek mne na jedné straně překvapil a na druhé zase přesvědčil o naprosto zkresleném  vnímání Vás osobně, a domnívám se  i společnosti "Vzájemné soužití",   smyslu sociálního státu a vzniku základních předpokladů pro  vzájemnou občanskou solidaritu v moderním státě.

Sociální stát, aby mohl fungovat  efektivně a sociálně solidárně, nesmí pomíjet okolnosti, které dostanou občany do situace, kdy se bez vlastního přičinění (!!) ocitnou v  "sociální nouzi". Stát nesmí dopustit, aby   tito občané  zůstali bez prostředků, zaručujících jim základní životní standard.  Určující podmínkou pro takovou pomoc státu je, že občan se do stavu sociální nouze dostane  bez vlastní vůle, to jest při nezaviněné ztrátě zaměstnání nebo nezpůsobilostí vykonávat jakoukoliv (!!) výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů (plná invalidita) nebo z důvodů věkových (seniorita). Pro tyto občany, po důkladném prověření jejich stavu, může stát uvažovat i pro hrazení nákladů na ubytování, buď částečně nebo zcela. Rozhodně se státní pomoc nemůže vztahovat na občany, kteří vykonávat výdělečnou činnost mohou a je jedno z jakých příčin ji vykonávat nechtějí nebo ze subjektivních důvodů na získání placené práce rezignovali.

Text Vašich otázek byl směřován k tomu, aby obec vysvětlila, proč nechce občanům, kteří nesplňují předpoklady pro získání obecního bytu  byt zajistit, tedy jak bude obec postupovat při pomoci občanům v naplnění jejich bytových potřeb v případě ztráty bydlení na ubytovnách. 

Opravdu nechápu smysl takového dotazu a jakého cíle chcete  položením takového dotazu  dosáhnout. Předpokládám totiž, že mezi ubytovanými a nájemcem byl uzavřen smluvní vztah a že právní podmínky takového vztahu predikuje občanský zákoník.

Když nájemník porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti (např. nájemce neplatí nájemné) a z toho důvodů musí ubytovny opustit, jeho nájemní, či podnájemní vztah bude ukončen podle ustanovení občanského zákoníku z  důvodů na straně nájemce, a nikdo nemá vůči takto "postiženému" nájemníkovi  povinnost zajistit náhradní ubytování. Zdůrazňuji, že v případě porušení nájemní smlouvy a to zejména tím, že nájemné není uhrazeno včas a v plné výši, je otázkou získání nového bydlení jen a pouze na nájemníkovi! Tudíž Váš dotaz  "jak bude řešit Úřad náhradní bydlení těmto osobám" je zcela irelevantní a osobně se plně ztotožňuji se zněním odpovědi Úřadu. 

Každý člověk, bez ohledu na to kde žije, je povinen učinit vše, aby si vlastním přičiněním zajistil životní podmínky, které on sám považuje za standardní. V našem případě, je   morální i normálně lidskou povinností každého člověka, zejména když nese odpovědnost za děti,  zajistit pro sebe a svou rodinu bydlení. Tedy, když o nějaké přijde, musí vykonat vlastní úsilí, aby jiné obstaral. Není v silách státu, a  nikdo to po něm nemůže  ani požadovat, aby se staral o soukromé potřeby každého občana až do té míry, že mu bude obstarávat bydlení.

Dotaz zní takto:  Z jakého důvodu jste nabyl přesvědčení, že stát nebo  jeho administrativní součást obec, je povinna napomáhat jakémukoliv občanovi při zajištění jeho bytových potřeb?

Při kladení dotazu vycházím předpokladu, že sdílíte moje přesvědčení, že každý občan si je roven při plnění svých povinností vůči společnosti i státu, že tato rovnost se vztahuje na každého bez ohledu na rasu, sociální původ, víru nebo příslušnost k etniku a uznáváte povinnost státu, aby zabezpečil, aby nikdo nebyl ve svých právech krácen, ale na druhé straně právo aby plnění občanských povinností vyžadoval všemi prostředky po všech svých občanech. Současně jsem přesvědčen, že sdílíte názor, že tak zvaná „pozitivní diskriminace“, tedy zvýhodnění jednotlivce nebo skupiny z důvodů rasových, či příslušnosti k etniku, je porušením ústavního pořádku České republiky a tedy nejste veden při svých dotazech k tomu, aby byla zvýhodňována skupina občanů, jejichž zájmy Vámi vedená „neziskovka“ obhajuje. .

Dík za odpověď  

Srdečně zdraví

Jan Ráž,

 P.S. Můj osobní názor je, že příspěvek na bydlení, může dostávat jen a pouze osoba, které brání objektivní důvody (dočasně při ztrátě zaměstnání a na dobu neurčitou plná invalidita nebo seniorský věk) získat si dostatečný příjem umožňující platit bydlení vlastním přičiněním. Příslušnost k jakémukoliv etniku není objektivním důvodem. Ale to je jiné téma.

 ( odesláno na  : [e-mail])