Pořád si nemohu vybrat budoucího prezidenta. Poraďte mi prosím!

Já fakt nevím koho volit!Každá volba by měla být produktem racionálního uvažování. Přesto k volbám přistupujeme většinou emotivně, na základě osobních sympatií a tak volíme spíše podle kritérií, které nemají pro politiku racionální základ.

 Při posledních volbách, kde dostaly ČSSD i ODS výprask se to projevilo markantně. Lidé jsou naštvaní a většinou k volbám nešli ani ti, kdo obvykle chodí (jako já) a někteří šli dát hlas nikoliv  PRO, ale PROTI a někteří dokonce na zlost profláknutým stranám volili komunisty!
Obojí je  naprosto špatná varianta. Takže nejít k volbám, je špatně, volit protestně je také špatně a dle mého názoru volit z těch špatných nejmenší zlo je také špatně! Co ale má dělat volič v okamžiku, kdy si s nabídky kandidátů nevybere a má k tomu racionální důvody. Jako já  v letošních prezidentských volbách.
Když se kandidáti původně představovali, byl jsem rozhodnut volit Dlouhého. Měl  shodné názory se mnou na omezení moci byrokratů z Evropské Unie, na nutnost snížit zásahy státu jak do ekonomiky, tak do života občanů, shodujeme se v názorech  na měnovou politiku, potažmo na euro..atd. Prvním sítem Dlouhý bohužel neprošel a tak mám velké dilema, koho si vybrat z těch zbývajících.

Rozdělil jsem si kandidáty takto:

1)    Favorité průzkumů:
Jan Fischer – jako normalizační komunista je pro mne bezcharakterní člověk nota bene, i jak ukázaly i jeho měnící se názory  podle momentálních nálad potenciálních voličů, přikloní se vždy tam odkud mu plynou osobní výhody. Nulové charisma,šedá myš bez vlastního názoru, křivák.  Jasné NE

Miloš Zeman – ačkoliv svým levicovým zaměřením není z mého šálku kávy, respektoval jsem jej jako velmi schopného politika, je chytrý, vzdělaný, a byl dřív i zásadový. Nebýt toho, že je schopen se pro své zvolení spojit i s ďáblem v podobě z Ruska kočírovaného Šloufa a spol., byl by můj kandidát, ale takto by byl v druhém kole ode mne volitelný jen s notným skřípěním zubů. Vzhledem k tomu, že své zuby mám rád a  nechci si je skřípáním kazit, takže asi NE
2)    Favorité politických stran:

Zuzana Roithová - moc by se mi líbilo mít prezidentem ženu, ale musela by mít vlastnosti Margaret Thatcherové nebo Condolisy Raisové (jsem moc náročný?). I když připouštím, že české ženy v politice jsou spíše odstrašujícím příkladem jak se politika dělat nemá  a jména jako Parkanová, Peak, či Hanáková by mne měly odradit od snů o ženě prezidentce, líbilo by se mi to. Prezidentka žena!  Ale Roithovou neberu pro její servilní postoje ke všemu, co z jde z Bruselu…a vůbec: Je to lidovec , a „od lidovců můžeš očekávat jen podrazy“, jak její kandidaturu komentuje kamarád. Takže NE

Jiří Dienstbier – Líbil se mi jeho medálně prezentovaný zásadový postoj při rozbití koalice  ODS/ČSSD V Praze, ale pak  jeho další kroky jsou ..no nevím jak to nazvat aby mne nesmazali. Završil to lísáním se komunistům. Rozhodné NE!

Karel Schwarzenberg – je sice konzistentní ve svých názorech, ale jeho postoje mají pro mne netolerovatelné vady: 1) Spojil se s největším darebákem české politiky Kalouskem 2) Je pro federalizovanou Evropu 3) Je členem zákulisních globálních struktur. Výsledek úvahy je NE

Přemysl Sobotka – shodujeme se v názorech na úlohu státu, na prosazování konzervativních hodnost, na omezení vlivu EU, je stejně jako já proti Euru, a i když je v politice dlouho, tak nemá žádný osobní průšvih. Potud dobré, ale je tu jedno velké ALE: Nikdy se nepostavil proti mafiánskému pojetí politiky ODS a když byl předseda Senátu, takže měl dostatečné krytí, nikdy nevystoupil proti  zákulisním kmotrům  ať se vyskytují tu na levici, tu na pravici. Může se mu tedy věřit, že bude nezávisle vystupovat proti nešvarům naší i zahraniční politiky když bude prezidentem?..Nevím, takže jsem v rozpacích…zatím ani ANO ani NE.
3)    Nezávislí (zdánlivě)
Jana Bobošíková – kdyby zůstala tak pevná a konzistentní ve svých názorech jako byla v době tak zvané „televizní krize“ byly by mou kandidátkou. Ale jak čuchla k velké politice, je u ní zřejmé, že ji je jedno kdo jí pomůže k jakémukoliv korýtku a dává tak zřetelně najevo, že jí jde jen o to koryto. Rozhodné NE

Vladimír Franz – jeho kandidaturu jsem zpočátku bral jako recesi vedenou s úmyslem nastavit zrcadlo politické šaškárně, bezobsažným heslům ostatních kandidátů a lidské blbosti. Průšvih nastal, když tento vysoce inteligentní člověk uvolnil z kontroly své ego a začal kandidaturu brát vážně. Jen tím potvrdil heslo: Raději o tom čemu nerozumíš mlč, než nemlčením potvrdit svou neznalost. Rozhodné NE

Táňa Fischerová- pro mne je to žena prezentující se jako babička  Boženy Němcové. Má slovník raných idealistických komunistů a ideologů Francouzské revoluce, které jejich soudruzi rychle popravili, jakož i bohulibé ideály těch, kdo kdysi založili Greenpeace, než je levičáčtí ekoteroristé z této organizace vypudili. Hezky se to poslouchá, ale cesta do pekel je vždy založena na hezkých heslech, které paní Táňa líbivě s nevinnou tváří pronáší.
Rozhodné NE
Přátelé, uvítám, když v diskuzi naznačíte, čím Vás favorité z řad kandidátů na prezidenta oslovili a proto je budete volit. Uvítám i názory těch, kdo jsou v rozpacích a neví, jestli vůbec půjdou k volbám, protože si mezi kandidáty vybrat neumí, jako já. Možná mi vaše názory dají inspiraci, abych se na jednotlivé kandidáty podíval z jiného úhlu, a má nerozhodnost zmizí. Zatím to vypadá, že jsem na tom stejně jako za vlády komunistů. Tehdy jsem také neměl koho volit a tak jsem k volbám zásadně nechodil. Že se to stane opět, 20 let od převratu,  jsem si nemyslel.
Děkuji!
P.S.  Můj názor je shrnutý v článku a proto se k diskuzi nepřipojím ani když Ti, kteří nepochopili smysl tohoto článku  mi budou nadávat.